Vztahové neporozumění

Cítíte se ve vztahu nepochopení, jako by vás váš partner nevnímal?

Máte pocit, že vás ten druhý opravdu nechápe, že vás nevidí takové, jací ve skutečnosti jste anebo to, co říkáte vůbec neslyší?

Možná si myslíte, že je natolik jiný, uzavřený do svého vlastního světa, že není schopen se na vás napojit – chápat Vás. Ale dovolte mi, abych vás uklidnil. Pokud víte, že váš partner v jiných oblastech života projevuje zájem o vás, je pozorný a snaží se vás vnímat, pak je velmi pravděpodobné, že problém není v jeho nezájmu, ale ve způsobu, jakým spolu komunikujete. Právě styl vaší vzájemné komunikace často vytváří ten nepříjemný pocit odloučení, ze kterého pak zhodnotíte partnera jako nechápajícího anebo kritizujícího anebo jakéhokoliv jiného, co si zde doplníte.

A mám pro vás dobrou zprávu — existuje jednoduchá, ale velmi účinná technika, díky níž můžete změnou formy své komunikace výrazně ovlivnit nejen to, jak vás partner vnímá, ale i celou atmosféru mezi vámi i Váš pocit z toho, jaký partner je. Můžete po ní vidět, že to opravdu není partner tak nechápavý a netolerantní, ale že na vině byla forma komunikace, která Vám dala takové mínění o partnerovi.

Často se totiž stává, že když máme silnou potřebu být vnímáni, slyšeni a pochopeni, začneme neustále vysvětlovat své postoje, názory a pocity. Chceme partnerovi ukázat, jak věci cítíme, jak je prožíváme, a doufáme, že tak konečně dojde k porozumění. Ale právě toto neustálé vysvětlování, které děláme ve snaze přiblížit se, paradoxně vytváří bariéru. Dostáváme se do začarovaného kruhu, kdy každý z partnerů vysvětluje "to svoje" — jak on věci vidí, jak je má nastavené, jak to pro něj je důležité. A tím, že se oba snaží být pochopeni, se vlastně míjejí.

Možná si přejete, aby vaše pocity z konverzace nebyly zatíženy pocitem tlaku, odmítnutí, nebo rozdílnosti, která vzniká z nevhodného formy komunikace a která Vás od sebe vzdaluje. Jenže tím, že stále dokola obhajujete a vysvětlujete svůj úhel pohledu, partner začne mít pocit, že ho neslyšíte. A tak i on začne dělat totéž — obhajovat svůj postoj.

Klíčem ke změně je jednoduchý krok: dejte nejprve prostor partnerovi. Zopakujte mu vlastními slovy to, co právě řekl, aby měl jistotu, že ho slyšíte a vnímáte. Ujistěte ho, že jste tu pro něj, že mu nasloucháte. Teprve až on pocítí, že jeho slova dopadla a byly přijaté, můžete přidat něco svého. A pak on udělá totéž pro vás — ujistí vás, že slyší i vás. Tento moment vzájemného slyšení a potvrzení je klíčový pro změnu pocitu jaký v komunikaci máte. Tím se vám partner v komunikaci otevře, přestane hájit své stanovisko a tím má možnost se začít zajímat i o Vás. Změna toho pocitu je důležitější než pokračovat v rozhovoru, který jinak snadno sklouzne do slepé uličky.

Protože pokud se tento základní pocit vzájemného slyšení a porozumění neobnoví, ocitnete se v pasti komunikačního vzorce, který jen zvyšuje napětí, frustraci a oddělení. A to často vyústí v hádku, kde jeden z vás nakonec vybuchne v agresi, nebo se naopak stáhne do smutku a slz.

Než se tedy pustíte do jakékoliv hlubší debaty, nejprve je nutné odstranit onen pocit, že stojíte proti sobě. Až poté má smysl pokračovat v rozhovoru, ale už ne stylem: "já to mám takhle" a druhý: "a já to mám takhle". Místo toho zaměřte svou pozornost na partnera, buďte skutečně přítomní, doptávejte se ho, zajímejte se. A až vám partner s úlevou řekne, že konečně má pocit, že ho chápete, pak nastává čas, abyste promluvili vy a role se obrátila. Tímto způsobem se postupně posouvejte v konverzaci až se dostanete do bodu, kdy se oba opravdu pochopíte a vznikne prostor pro skutečnou blízkost a spojení.

Tento styl komunikace vás může dovést ke konstruktivnímu, smysluplnému závěru, zatímco ten starý vede jen do hádek a zklamání. Zkuste to — ten rozdíl pocítíte oba velmi rychle.