Podoba lásky

Dovolit si žít v lásce, být k sobě laskavý, užívat si svůj život a svůj potenciál vyžaduje velkou odvahu a otevřenost. Člověk, jež to umí se propojil se svými stíny a otevřel se své nejniternější zranitelnosti a mnohdykrát se zvedl ze dna a přijmul své bolestivé zkušenosti.      

Jak vypadá Laskavý člověk - žijící v lásce?

Člověk, jehož čas nastal, a který se má právě naučit žít v lásce a radosti, stojí tváří v tvář své nejbolestivější zkušenosti, která se mu projektuje před očima. Cítí emoce z toho plynoucí, které jsou tak silné, že dříve by ho paralyzovali a nedovolili mu udělat vůbec nic, ani se nadýchnout. Právě se rozhodl, že již má tu sílu, tento vzorec opustit a sleduje své emoce, které mu z jeho nejniternějšího strachu proplouvají tělem, cítí začínající tělesné svírání a stahování ze kterého pak přechází do paralýzy, ale on už stejně jako Neo vidí ten matrix a nechce se účastnit té hry o moc. Otevře se své zranitelnosti. Příjme onu bolest. Nechává emoce proplouvat tělem. Už se jich nebude chytat a nedovolí hlavě, aby ho zamotala svými myšlenkami, že si tohle nezaslouží, že má proti tomu bojovat. Jen stojí a sleduje své myšlenky, které mu našeptávají, aby si to nenechal líbit a vtahují ho do boje. On už ale nechce, má již otěže v rukou a odvádí všechny nelibé myšlenky a emoce nohama do matky země. Soustředí se na dech a lásku, kterou vnímá a skrze ni se vnitřním zrakem dívá na člověka, který k němu pouští onen energetický slovní jed. Snaží se ho obvinit a zranit, ale již to nedopadá na úrodnou půdu, už vnímá ten hluboký klid v pozadí a rozlívá ho po celém těle. Právě uvěřil z onoho nadhledu, že nic není o něm a nehodlá hrát hru na uraženého. Nedovolí svému klasickému vzorci z dětství zastínit mu celý jeho život a veškerou radost z života plynoucí. Již se rozhodl, že zůstane v lásce otevřen své zranitelnosti. Již se nebojí prožívat bolest plynoucí z vnitřního zranění. Již tuto bolest vnímá jako informaci, která mu dovoluje zbavovat se nánosů, které kráčejíc životem nabral. Již s nově nalezenou odvahou jde čelem každé takové případné bolesti. A bude s ní náležitě pracovat. Již se životu uzavírat nebude. Již se nebude před "útočníky" kteří, se dostali do jeho života bránit, ani se obhajovat, či vysvětlovat. Teď ví, že může zareagovat z lásky, kterou cítí v celém své existenci

Dovolme si být zranitelní a stůjme v oné bolesti čelem k tomu, co nám ubližuje a zareagujte na to z lásky. Nastavme hruď, dívejme se tomu do očí. Se vztyčenou hlavou, sledujme emoce a myšlenky, které to nese a hledejme nánosy, které když prohlédneme, tak můžeme nechat odejít. Nedovolme oné tíze a bolesti, aby nás ovládla a zavřela lásce. Stáhla nás, hodila do obrany, do mlčení, do paralýzy, do zhroucení, lítosti, role oběti, do uzavřenosti vůči tomu, co se děje. Tudíž do uzavřenosti vůči lásce, životu, zdraví atd. Nedovolme oné jedné z nejtěžších bolestí, aby nám ničila životy, vztahy i rodinu. Žijme se srdcem na dlani a neschovávejme ho před všemi těžkostmi, které život nese. Buďme k nim otevření, prožijme onu bolest, která když přijde, tak pro naše dobro. Zpracujme si jí, aby jsme mohli reagovat z lásky a šířit vibrace lásky.